Klid, Knedli, vyrostou z toho
(ale tedy jak už jsem psala, mně přijde můj táta občas trapný teď, a to mi táhne na 60... z dospívání si pamatuji hlavně nekonečný existenciální smutek, rodiče mi pokud vím trapní nepřipadali, jen jsem nechápala, jak mohou ten nesmyslný svět tak dlouho zvládat, navíc většinou s úsměvem na rtech - trapný mi to nepřišlo, spíš neskutečný... to by bylo na delší psaní
)