kat, já bych úplně nepodceňovala, že to máme naservírované jen z jedné strany... ono ne vždy "dohodli jsme se" znamená dohodu... často to ten druhý opravdu takhle nechce, ale je do toho vlastně natlačen, nedokáže své pochybnosti hned formulovat, zvlášť když je třeba jeden argumentačně zdatnější... já ti z toho mám spíš pocit, že tady se manžel víceméně veze a to ve všem, dlouhodobě, nic moc nedělá, ale taky nic moc nerozhoduje... o psa nijak nestál, nicméně manželka ano a syn taky a tak se manželka rozhodla, že ho pořídí, on nebyl nijak nadšený, ale vzhledem k tomu, že je zvyklý, že si žena všechno řídí a zařídí sama, tak nijak výrazně neprotestoval - no co, bude to její věc, on se o něj starat nebude... jenže ouha, najednou má mít na starosti psa každý druhý týden...
a s tou dohodou to mohlo být podobně, ona to na něj vysype (protože ženské obvykle pečlivě promýšlí předem, obrací si to tam a zpět, předloží pak už promyšlenou verzi), on je zaskočený, jenže to všechno zní tak logicky, tak rozumně... no a když dojde na lámání chleba a u advokátky to vidí černé na bílém, dojde mu, že je to realita, ne nějaký "plán do budoucna" a tak začne brzdit patama...
já neříkám, že to tak bylo u simeony, jen takový nástřel, jak taky může ta situace vypadat z druhé strany a nemusí být ten chlap vůbec žádný padouch...