Jas, opačně: i když prarodiče pečují, nemusí se jim dostat pomoci ve stáří. A nemusí to být "nevděčné děti" či vnoučata.

Málokdo si vybírá partnera a práci a bydlení... s ohledem na bydliště (pra)rodičů, kteří v době toho výběru ještě zdaleka pomoc nepotřebují. MM třeba při úvahách nad dispozicí našeho plánovaného RD myslel na svoji maminku, aby měla (kdyžtak) v přízemí svůj pokoj, a celé přízemí bylo bezbariérové (to tedy i s ohledem na naše stáří), ale to jsme již měli děti dospělé a pomoc našim rodičům byla takříkajíc na dohled.
Ovšem když byly děti malé, mohlo se docela dobře stát, že bychom se odstěhovali přes 200 km jízdy autem někam do hor lesů. Na možnou potřebu pečovat za desítky let o rodiče jsme nemysleli, v okolí jsme ty případy neviděli, nenapadlo nás to.

A jiní potomci žijí i v zahraničí (poté, co jim bylo hlídáno), nebo sami jsou potřební aj. (MM např. zemřel dříve, než jeho maminka potřebovala péči).


Druhá věc je, že mladí by třeba pomoc s vnoučaty užili, ale není to "padají na hubu". Prostě si poradí sami, s druhými prarodiči, různě... a starým rodičům samozřejmě v případě potřeby pomohou, co by ne - normální vztahy, návštěvy... bez významného "hlídání".