Přidat odpověď
Jedna moje babička s námi bydlela, starala se o mě od mých tří měsíců, kdy šla maminka do práce. O prázdninách jsme spolu jezdily k tetě - maminčine sestřenici na chatu do Beskyd, teta měla stejně starého vnuka, s tím jsme si hráli. Jezdila jsem tam každé prázdniny od svých prvních narozenin až do 14 let. Mezitím mě naši brali s sebou na dovolenou, ale většinu prázdnin jsem strávila tam. Babička ale v mých 8 letech zemřela. Druhá babička bydlela s dědečkem na vesnici, nehlídali mě nikdy, jen jsme tam jezdili občas na návštěvu.
Moje maminka mi děti hlídala, ale vždy jen přes den a u nás. Většinou když byly nemocné, což bylo téměř furt. Druzí prarodiče měli domek se zahrádkou a hlídali o prázdninách, vždy celý pracovní týden, na víkend jsme si děti brali domů. Žádní prarodiče s nimi nikam nejezdili.
Já, jestli kdy budu mít nějaké vnouče, což zatím nevypadá ( synovi je už 35 a dceři 37), tak hodlám maximálně hlídat, když bude potřeba, jezdit s vnoučaty nikam nebudu, nemám auto a jsem na to sama. Taky mi už bude za chvíli 64 a vnouče v nedohlednu, takže už teď se necítím na několikadenní hlídání malého dítěte, natož třeba za 5-6 let. To už budu ráda, že obstarám sama sebe, natož nějakého prcka.
Předchozí