Já nevím, jak třeba obecně, fakt nerada píšu o sobě. Tak třeba už nám tady doma delší dobu bublají odpady, to znamená, že se ucpávají, už se nám to stalo víckrát a pak to najednou bylo, že voda vůbec neodtékala. Teče nám už jen čůrkem teplá voda v kuchyni. Tam se nám zase ucpává sítko v baterii. Říkám manželovi, aby to udělal, umí odšroubovat baterii a má tady i péro na odpady. Ale nee, nemá čas, nechce se mu do toho. Mám dvě možnosti - pozvat instalatéra a dám mu - nevím - 2 000 Kč, nebo počkat, až se vše ucpe a pak snad manžel obojí opraví. Nebo vloni, když šel syn na vejšku. Nedostal kolej. A starost sehnat ubytování byla na mně, manžel se toho vůbec nezúčastnil. Samozřejmě hledal i syn, museli jsme vyhledávat inzeráty, obvolávat, já to s ním objížděla, aby se nenapálil, pak při stěhování jsem tam s ním jela zase jen já. Syn je poměrně samostatný, našel si tam brigádu, vaří si, vystačí s málem, je zvyklý šetřit, ovšem i tak je to pálka. Ale před manželem ani nemůžu říct, nakolik ho to tam vyjde měsíčně, protože hned vyletí. Jsou to takový všeobecný blbosti, ale když je jich víc, tak to člověka dusí.