Ruth, pozor, to si nerozumíme, já si nemyslím, že by si tu nikdo obrat v politice nepřál - já mám jen pocit (a trvá velice dlouho), že napsat sem něco nadějného je jaksi směšné, že je tu trend velkomyslného pesimismu, který tak jako fatalisticky povzdychává nad nevyhnutelně špatnou budoucností. Přitom si víceméně přejeme podobné věci. Ale stydíme se je říct, pojmenovat, aby to nebylo naivní, hloupoučké, dětinské. Píšu to pochopitelně? Tohle je to, co mě strašně mrzí