Agatho, já tomuhle vůbec nerozumím a fakt bych ráda, kdyby mi někdo z těch, na koho působí knížky typu Děti ze stanice ZOO jako návodné, vysvětlil, čím to je.
Pro mě byla konkrétně tahle kniha kdysi dávno v životě hodně důležitá a vedla mě k jasnému přesvědčení, že něco takového nikdy. Hlavní postavy mi bylo líto, vnímala jsem, jak to měla v životě těžké, ale mrazilo mě z toho, jak se propadala pořád hlouběji, jak umírali její kamarádi, jak se jim nedařilo se z moci drog dostat.
Ale mám příbuznou, která si prošla obdobím závislostí (ne tedy na drogách), a ta tvrdí, že podobné knihy jsou úplně špatně že místo prevence lidi do problémů dostanou. Ty to vlastně taky píšeš.
Ale jak potom tedy před něčím (nemusí jít jen o drogy) varovat? A jak poznat, co kdo z nás jako varování pochopí, a co ho naopak přiblíží k tomu, aby sebedestruktivní jednání vyzkoušel?