Přidat odpověď
Maminka nám v lékárně nechávala míchat nějakou mast nevím na co, asi "na lišej", mělo to takovou zvláštní intenzivní až trpkou vůni, to je asi nejranější voňavá vzpomínka. A potom jako voněla babičky špajzka - sušila tam nějak zeleninu do polévky. Vůbec u babičky byly všechny vůně nějak intenzivnější - vůně koupelny, povlečení, když se otevřel "bar" v kredenci, vůně plyšového medvěda. Vůně výtahu. Všechno u babičky si pamatuju velice ostře i hmatově - škrobené povlečení, struktura koberce, síla zmáčknutí čudlíku u výtahu.
Z tehdejšího domova takové vzpomínky nemám. Až pak ze školních let - parfém paní učitelky na hudebku, chtěla bych si jej umět vybavit. Vůně koupelny naší známé (již zemřela). vůně zteřelého linolea.
Kdybych sehnala ten deodorant, co mi jednou v pubertě přinesl ježíšek - fialový flakon, moon - něco. To je pro ěm vůně devadesátek
A nejhorší šok, když šlo první dítě do školky - smrad rybičkové pomazánky, dezinfekce a záchodků. Všechen školkový stres se mi vrátil.
Předchozí