MaMar, po mnoha vlastnich prihodach jako je ta Tvoje s brylemi se snazim ztraceni a hledani predchazet a vubec veci nedavat na mista, kde se "ztrati"....takze i kdybych mela udelat o hodne kroku vice, tak se snazim nedat vec na misto, kde ji pravdepodobne nebudu hledat...proste "chci rychle nekam odlozit bryle, ale pozor, tady bych je nehledala, takze dojdu o 20 kroku dale a dam je na misto, kam patri nebo na misto, kde bych je urcite hledala"

nejhorsi jsou podle mne situace, kdy vec pouziva vice lidi v jedne domacnosti, pak se porad ztraci, nebo kde na veci saha vice lidi v domacnosti...babicka porad neco "uklizela" a neustale s dedou probihaly rozhovory "Marie, kam jsi mi dala bryle?" a odpoved "Frantisku, ja jsem Ti je nikam nedala.", ale samozrejme ze je dala, z konferencniho stolku je prendala na televizni stolek, protoze mela manii porad vsechno "uklizet"....to same noviny, ktere odebirali denne...jejich rozhovory si jeste po 30 letech vybavim, i ton hlasu......u mne to same probihalo na chalupe s mymi rodici, taky se neustale neco "ztracelo", protoze moje matka taky nesnese nic na volne plose (stul, pradelnik, televizni stolek), vsechno musi byt pryc z oci, nejlepe v suplikach