tak v tomhle jsem ten správný cynik = rozhoduje ten kdo mrtvého ukládá a bude s tím mít spojené povinnosti. Přání mrtvého se bere v potaz pouze pokud není problém mu vyhovět a ráda to udělám.
U nás už je kolem toho taky historka - tchán nás před x lety donutil koupit hrob a zařídit vše kolem ala buď připraven a až s věkem mu došlo, že ho tam hodláme uložit s jeho manželkou s níž jsou rozvedeni. Skorem hádka kolem toho a že má právo rozhodovat o tom, kdo v hrobě bude a kdo ne. My platili polovinu takže naší půlku což jsou tři místa rozhodujeme my, starat se musíme taky my. Racionální základ proč by jeden syn měl mít rodiče zvlášť není takže smolík.
Dva moji muži v jednom hrobě se mi rozhodně v hlavně nepříčí. Oba byli moji a pro mě je praktické mít je pohromadě. Však myslím, že se tam porovnají nebo ať se o mě i v tom hrobě poperou