Opravdu jsem se při čtení pobavila.

Hodně u len - rybky, ptáčkové, úplně to vidím, i to, že od té doby jinak obchodu neřeknou.

A wer, jak projíždí kolem stejného auta a chytá paniku, jestli nesedí v cizím, to jsem fakt vyprskla smíchy, to by se klidně mohlo stát mně, taková absurdita.

Když jsme se stěhovali do současného bytu, obdržela jsem svazek klíčů, asi nejvíc, co jsem kdy v životě pohromadě měla, pořídila jsem si tedy rozlišovače a jala jsem se lišit klíče. Mám ráda tón v tónu, co se barev týče. Muž mě pozoroval. Když jsem na JEDINÝ černý klíč důležitě připevnila JEDINÝ ČERNÝ rozlišovač, jen se mírně zeptal: "A je to nutné?"

Klíčky od auta už jsem taky muži vezla přes půl republiky (a doteď dlužím přidělávku druhých, protože tamty ztratil v lese ).

Auto se zamčnými klíčky uvnitř jsem řešila zrovna tento podzim, ironií osudu mě v servisu varovali, ať nikam nejezdím, že auto má tuto poruchu (normálně jsem mohla nechat klíčky v autě, zabouchnout dveře a odejít, ale tehdy jsem zabouchla a auto se - někdy, ne vždy - zamklo), no, já přesto vyjela, měla jsem propracovaný systém, i jsme stavěli na nákup, děti zůstaly v autě, dveře otevřené, já nejdřív nastartovala a pak dobouchávala dveře, aby nás to nezamklo...no a na chalupě v euforii, že vidím naše, jsem na to zapomněla a už bylo zamčeno, uvnitř všechno, naštěstí děti a mobil venku, už byla tma. Volala jsem asistenci, přijeli do hodiny a odemkli, měli takové pěkné kožené pouzdro a v něm paklíče ke všem autům :-D).