sedmi, sorry, ale popíráš sebe sama

"Můj současný partner (skoro 20 let spolu) na první pohled vypadá a zda se Ok, ale s první manželkou ani s přítelkyni ( asi 5 let) mu to nefungovalo a nefunguje to ani se mnou skoro celých těch 20 let. A jsou to pořad stejne problémy, nespolupráce, sobectví, peníze atd."

ty před tebou se nejspíš vzepřely a proto se s ním (nebo on s nimi, to je fuk) rozešly... ty sice problémy vidíš, dokonce je dokážeš pojmenovat, ale klidně mu to těch 20 let trpíš - z jeho pohledu konečně narazil na někoho, s kým to jde (a že si stěžuje i na tebe, to už k tomu patří - je s tebou, neodešel)


a celkově s tím nesouhlasím, najít vhodného partnera není o tom, že najdeš pana dokonalého, ale že jeho nedokonalosti umíš přijímat, v ideálním případě je neshledáváš jako nedostatky... musíš prostě najít někoho kompatibilního, s ním to pak funguje nejsnáz... se svými předchozími partnery bych fungovat dlouhodobě nedokázala, což neznamená, že oni s jinou ženskou nemají šanci... jen ne se mnou... třeba pro jednoho jsem byla málo submisivní, odmítala jsem jeho "mužný" přístup ochranáře (budilo to ve mně neskutečné věci, obávám se, že vedle něj by ze mne byla neskutečná hysterka, fňukna a "princezna" - lezla jsem na nervy sama sobě )... věřím, že s křehkou ženou může být naprosto šťastný, spokojený a ona s ním jiný zase neustále spoléhal na to, co řeknu, vymyslím, slepě plnil veškeré pokyny, snažil se mě potěšit, dělat mi radost, jenže to zase ve mně budilo tendence sekýrovat, kontrolovat, řídit - opět, ta semetrika, co se ze mne stávala, byla příšerná... a opět, věřím, že s přiměřeně autoritativní ženou může mít šťastný a spokojený vztah...