"To co mi vadí není že mu nestojí, to by se asi dalo vyřešit. Ale jak se k tomu postavil on sám."

Ale tak nebuďme tak krutopřísné. Ano, zachoval se jako sráč, ale dokážu to pochopit. Prostě se něčeho zalekl, nebo má problémy se stáním obecně, nebo má problémy se stáním jenom se zakladatelkou... Nevím. Jak se o tom má mluvit po půl roce "vztahu" s cizí ženskou ? Jak, aby jí to neublížilo ? Říkáme tu, že na ní ten "jeho" problém přehodil. Ale může i být, že "problém" je zakladatelka. Třeba je z toho sám "viník" zaskočen a zneklidněn.
Navíc, co to je půl roku vztahu ? Vždyť jsou to dva cizí lidé.

A ještě mě při této velevzácné příležitosti napadlo. Vy, co jste v těch dlouholetých vztazích, opravdu se váš partner nikdy, ale opravdu nikdy, za tu dlouhou dobu ani jedinkrát nezachoval jako "sráč" ? A co vy, taky nikdy ?