Díky všem. Pomáháte mi utřídit si myšlenky. Už jsem v tom byla hrozně zacyklená.

Já se právě bojím, že nechat to "na později" znamená nechat to na nikdy. Znám se. A na jednu stranu bych měla hrozně ráda "aspoň" v tomto čistý stůl, protože řada jiných, bolestných věcí, se vleče a povleče asi jetě dlouho a konec je v nedohlednu. A na druhou stranu jsem zbabělec, který se s tím potýkat nechce. Ach jo.