Přidat odpověď
Když mi byly asi dva roky, tragicky umřel můj strejda, tátův mladší brácha. Zabil se na motorce, bylo mu teprve dvacet.
A když před rokem a půl umřel (v sedmdesáti) můj táta, našla jsem v jeho věcech krabici s upomínkami na toho bráchu. Předpokládám, že si je nechala babička, která se z jeho smrti nikdy nevzpamatovala a nedokázala je vyhodit. A po její smrti si ty věci k sobě vzal táta. Přežily s ním minimálně troje stěhování. Teď je tu mám a nevím, co s nimi. Aby bylo jasno, jsou to věci typu diplom pro nejlepšího táborníka, rybářský diplom... Ani jsem to všechno nedokázala projít. Otázka zní: Co byste s nimi udělali vy? Připadá mi nejrozumnější to vyhodit (možná předtím nafotit?), ale nějak mi v tom brání vědomí, že to bylo pro tátu důležité. Samozřejmě se nabízí možnost nechat to všechno v krabici, není zas tak velká. V tom mi zase brání představa, jak za x let musejí stejnou otázku řešit moje děti, připadá mi, že v tom případě akorát přehodím svoji nerozhodnost na ně. Vlastně to vůbec nechci řešit, mám tady k probrání ještě hromadu dalších krabic a mám z nich strach (tátova smrt byla sebevražda, dosud jsem se s ní nevyrovnala a možná se s ní nevyrovnám nikdy). Prostě si absolutně nevím rady. Díky za názory.
Předchozí