Přidat odpověď
Zufi, nebojím se moc, ale bojím se dlouhodobě (většinou snad přiměřeně), úplně nejvíc asi v osmdesátkách, to bylo napětí vyšponované docela hodně, rozmisťovaly se rakety s jadernými hlavicemi, ty to přece stejně jako já pamatuješ. Tehdy jsem se fakt bála a měla i ten "chytrý" nápad zpracovat to písemně do maturitní práce. No, dostala jsem za 2, myslím, že právě kvůli tématu, to se moc nehodilo ke studentce socialistického státu...Myslím, že obavy jsou normální, jen jde o to nějak s nimi zvládnout žít. Když někdo říká, že se nebojí vůbec, tak přemýšlím, jak si může být tak jistý. Nicméně ta naše zkušenost (myslím nás, co už něco málo pamatujeme) může pomoci k určitému nadhledu. Bylo to párkrát už hodně nahnuté a zatím jsme to vybrali. Furt platí, že nakonec ani ten Putin (a další diktátoři) nechtějí sami zahynout v jaderném pekle. Proto volí konvekční války. A tam naštěstí Západ má náskok ve výbavě... Štěstí, že jsme v NATO, i ten americký radar by se nám tu hodil, i když ten už bohužel neprošel.
Předchozí