Přidat odpověď
Delete, já to třeba srovnávám se svým celoživotním oborem sociální práce a vidím, kolik se toho za tu dobu v sociální sféře změnilo. Věci, které se běžně dělaly před 20 lety, jsou dnes nemyslitelné, přitom peníze se do této oblasti nesypou, je to prostě poslání, tak co bys chtěla. Ve školství, teď už naštěstí školní děti nemám, ale ještě nedávno ano, jsem si kolikrát připadala jako před 40 lety a nestačila jsem se divit, co jsem si kolikrát vyslechla. Kdybych tohle řekla klientovi v práci, tak už tam nejsem a to pracuji s osobami z sociálně vyloučených lokalit. Nemyslím si, že to dělají všechny učitelky, ale zaráží mě, že je to v některých školách tolerované. Krásně to ilustruje nedávná diskuse o etickém kodexu ve školství. Kolik učitelek se tady vyjádřilo, že je to až uráží. Přitom v jiných oborech je to běžné a nikdo se tomu nediví. Takové zvláštní uvažování.
Předchozí