My diagnosu nikdy netajili, právě proto aby mohli pochopit, proč se chová jak se chová. Ale naše sdělení nestačilo, existence dodané zprávy byla zpochybněna, nové zprávy plně neuspokojili neb byly staré (jsou z dob stanovení diagnosy, protože tam je toho k chování ještě nejvíc) a navíc mají sice doloženou diagnosu, ale furt nemají podklad - doklad o tom, jaké má potíže, na jehož základě mohou jednat. Já jim sepsala, jaké faktory u něho působí, co dělá problémy, na co špatně reaguje, ale nemám to lékařsky doložené (špatně spí, často ho bolí hlava, je hypersenzitivní, chápe doslova, má těžký problém se zvládáním emocí...ono to teda z velké části po různu ve všech těch zprávách, co máme doma,bude), v podstatě je to výběr z toho balíčku, co doprovází PAS, věci které se ho konkrétně týkají. Ale ode mě to asi nemá váhu (že ten doktor to má taky akorát zprostředkovaně asi do úvahy moc neberou). Nějak to dělá dojem, že důležitý je hlavně ten papír (alespoň pro vedení). Bez papíru nechtějí udělat nic, už se prý ustoupilo dost (pokryl se vrcholek ledovce a ošetřili se spíš následky než příčina). Já teda hlavně žádala, aby zkusili pochopit, z čeho to jeho problematické chování vychází, protože bez toho se nehnem dál. Ale celkový dojem byl "chová se nepřijatelně (o tom žádná), důvody zkoumat nechceme, co po nás vlastně konkrétně chcete"