i ti, co jsou tu nejdýl, jsou tu teprve rok, za takovou dobu po nich nikdo nemůže chtít, aby se naučili rozumět, mluvit a ještě pravopis
někteří něco zvládají, jiní ne, taky nemusí dělat přijímačky z češtiny, protože i když je tu dítě v deváté třídě, snaží se zvládnout v češtině všechny předměty, domluví se, umí přečíst, tak je to víc než dost

k tomu samozřejmě psychika, spousta z nich už teď nemá kam se vrátit nebo za kým se vrátit, doma mluví rusky, ve své online škole ukrajinsky

nějaký y/i fakt není to nejdůležitější

u nás máme 17 Ukrajinců, učí se češtinu, podle svých schopností, učí je učitelka češtiny
a kromě toho mají ukrajinštinu s jednou maminkou, která sice není učitelka, ale udržuje jejich znalost ukrajinštiny, povídá si s nimi, je pro ně obrovskou oporou a je takovou spojnicí mezi námi a dětmi
ty dvě učitelky se spolu domlouvají, občas mají hodinu dohromady, děti jsou spokojené