Člověk, který hlásí krásný pařez s úmyslem dát si pauzu, vybere pařez vhodný k sezení.


A teď se mi vybavilo, že cvičitel v Horoškole, takto pán již v letech, vždycky při nástupu ke stěně (obvykle iks hodin ostré chůze do kopce někam, kde se konečně vybalilo lano a šlo se lézt) zastavoval na místech s jakýmkoli výhledem a hláškou "Podívejte se na tu krásu!", načež my mladí frekventanti školy jsme tedy zastavili a snažili se kochat výhledy, ale těšili jsme se na tu skálu... až jsme konečně pochopili, že pan horolezec potřebuje vydýchat