Přidat odpověď
Huso, já jsem to ani moc neznala, neměla jsem příležitost to vídat/slýchat.
Gramofon jsme doma neměli, rodiče si nic k poslechu nepouštěli, maximálně jsem tu a tam zhlédla v televizi, co se v těch sedmdesátých letech vysílalo. A to mě nijak zvlášť nezasáhlo.
Pokud mě něco z hudební produkce bavilo, byla to ABBA, Boney M, možná nějaké písničky J. Korna nebo V. Neckáře, co si tak namátkou vybavím.
Ale obecně žádná hudební láska v té době nevznikla, oblíbila jsem si hlavně muziku, k níž jsem se dostala až později.
Dneska zpětně objevuji a oceňuji ledacos z tvorby šedesátých let u nás, W. Matušku, P. Bobka, právě i tvorbu Semaforu, ale v dětství jsem to sotva vnímala.
Předchozí