Mariko, v půlce 60.let, kdy jsem začala nosit brýle, to byla hanba a ostuda a děti ve škole se mi posmivaly a bily mě kvůli tomu. To, že Naďa Urbánková udělala z brýlí krásný módní doplněk, který nijak nesnižoval, ale spíš umocňoval její pěkný vzhled, byla ohromná psychická pomoc. Ona vlastně z brýlí udělala něco normálního a pěkného, do té doby se brýle považovaly za ošklivé a lidi, kteří je byli nuceni nosit, také.