Chtěla jsem napsat, že je to divný. Ale pak jsem se zamyslela a nenapíšu, že je to divný. V patnácti jsem se zamilovávala o stošest, klidně bych chodila s o deset let starším učitelem a byla v sedmém nebi. Pokud je to slušný člověk a má ji rád, není to žádný problém. Problém by byl o rok starší feťák a povaleč.
Znám třicetiletou paní, má dvě děti, je spokojeně vdaná a se svým mužem chodí od čtrnácti. On je o deset let starší. Vyprávěla mi, jak to spoustu lidí nemohlo zkousnout.
Můj muž je starší o devět let. Před tím jsem měla manžela, bylo mu šestnáct a mně osmnáct, když jsme spolu začali chodit, za tři roky chtěné dítě, vojna, deset let jsme byli spolu, pak se rozvedli. Ale to je život a ne katastrofa. Znám spoustu lidí, kteří jsou spolu od mlada a ještě větší spoustu, kteří spolu nejsou. Prostě života běh.

Osobně mi vadí spíš ty generační rozdíly dvaceti, třiceti, čtyřiceti let. Ale i s těmi lidé žijí šťastně a spokojeně.