Byl, anexo, jako jiní další. Záleží ovšem na tom, jak se chovají. V čem je lepší člověk, který krade, loupí a nebyl v mládí v KSČ? To stačí? Ty jsi tak čistá a bez poskvrnky? Morálnější než jiní, nechybující? Žádnou chybu nikomu neodpustíš, i kdyby se ji snažil odčinit?

Antikomunista Radovan Procházka věřil Pavlovi. Luboš Dobrovský, bývalý chartista, porevoluční ministr obrany a Havlův kancléř měl v Pavla důvěru též.

Petr Pavel stal asistentem Radovana Procházky. Psal o tom loni Radovanův syn Ondřej Procházka. Nejprve o svém slavném otci: "… tatínek byl někdejším nadporučíkem armády Republiky československé, dlouholetým politickým vězněm komunistického režimu, zakladatelem polistopadových zpravodajských služeb ÚZSI a ÚOÚD (pozdější BIS) a později také plukovníkem a generálem AČR… pro nás je zde podstatný rok 1993, kdy se po dvou letech v čele obnovené civilní rozvědky ujal postu šéfa ofenzivního vojenského zpravodajství."

Ondřej Procházka pokračuje, že se jeho otec a Petr Pavel setkali poté, co se podplukovník Pavel vrátil z působení v misi UNPROFOR v Chorvatsku. "Tátovu úctu mu zajistil nejen francouzský Válečný kříž, ale především to, čím si toto ocenění vysloužil: podíl na záchraně životů desítek francouzských vojáků na základně Karin. A také velmi dobrý dojem, který v něm od první chvíle zanechal. Petr Pavel splňoval tátovu představu o tom, jak by obnovená armáda měla vypadat. Cítil v něm pracovitost, asketismus, osobní statečnost a smysl pro prostou vojenskou čest, tedy vlastnosti, které mu celoživotně konvenovaly."

Podobné svědectví poskytl Jan Dobrovský, syn Luboše Dobrovského, bývalého chartisty, porevolučního ministra obrany a Havlova kancléře. Jan na Twitteru popsal, jak jeho otec, když umíral, žádal, aby na pohřbu mluvil Petr Pavel, "měl v něj naprostou důvěru". Pokračoval, že si táta velmi přál, "aby se Petr Pavel stal prezidentem. Bude to Putinova válka proti světu, řekl mi tenkrát, protože věděl, co se stane. A taky že v marasmu doby by byl ten chlap prostě nejlepší možnou variantou".