My jsme asi tak něco mezi. Ani hned šmahem nevyhazujeme všechno, co zrovna nepotřebujeme, ale ani neschováváme úplně všechno, že by se to mohlo hodit. Máme dům a zahradu a tam je každou chvíli něco potřeba, ale tyhle věci máme z větší části v zahradním domku, nechali jsme ho předloni udělat nový, je vlastně spojený s garáží, takový domeček, se stejnou barvou fasády, jako máme barák, se sedlovou střechou...ve dvou třetinách je garáž a pak je za přepážkou část pro zahradní věci, každá část má svoje vlastní dveře i okno. Tam máme všechny ty potřebné věci na zahradu, nářadí, květináče, provázky a spoustu dalšího. Venku na zahradě pak už jsou jenom tři kompostéry (za tou garáží, takže nejsou vidět ani z ulice, ani když se podíváme z okna na zahradu) a vzadu dřevník, který manžel postavil a kde máme zásobu dřeva, když bychom potřebovali využít krbovky. Ve sklepě má manžel dílnu, kde má spoustu různých drobností a kousků různého materiálu, ale ono se opravdu sem tam něco z toho hodí. Ale tam mi to nevadí, je to v té dílně, jinak ve sklepě přezimují některé kytky a máme tam brambory, jablka apod... Horší je to s půdou, na tu se letos chystáme, tam je spousta hraček, knížek a dalších věcí ještě po synovi, oblečení a nábytek jsme tedy už různě prodali, různé zbytky koberců, lina a tak...ale taky jsme sem tam z toho něco ještě použili. Jinak na protřídění věcí v místnostech úplně skvěle fungovalo, když jsme předloni dělali novou kuchyň a loni obývák. Komplet od podlahy, přes malování, nový nábytek... Takže jsem vždycky úplně všechno vystěhovala ze skříněk a zpátky do nového se dávaly fakt jenom věci, které tam opravdu potřebujeme mít. Zbytek jsme měli chvíli složený v krabici na verandě, abychom z toho kdyžtak vzali ještě co bychom zjistili, že nám chybí, ale nebylo to téměř nic, takže zbytek jsme pak odvezli ke kontejnerům, nebo někomu dali. To samé jsme udělali s obývákem a teď o víkendu se chystáme se synem na jeho pokoj. Ještě na jaře chci takhle uklidit ložnici a pak v létě už jen ta půda. Je neuvěřitelné, co se nahromadí věcí a to fakt průběžně ledacos vyhazujeme, neschováváme každou blbost a stejně se to nahromadí. Když jsme dělali ty nové místnosti, tak jsem si uvědomila, že vůbec není řešení snažit se najít v domě ještě nějaký další úložný prostor a využít každý kouteček k nějaké polici, nebo skříňce, ale naopak likvidovat ty věci, aby se vešly do těch stávajících kusů nábytku. A ono to fakt funguje. Jako složitější je to třeba u knížek, ty pořád přibývají, ale vzhledem k jejich ceně už taky dost zvažuju, co si koupím a co mi stačí půjčit z knihovny a zjišťuju, že toho kupuju čím dál míň. Protože fakt se mi nechce dávat třeba čtyři stovky za knížku, kterou jednou přečtu, to mi přijde fakt zbytečné. Někdy třeba poznám, že je to knížka, ke které se budu vracet, tak tam jsem ochotná pak dát klidně i víc, ale za běžné romány fakt ne, v knihovně je dřív nebo později obvykle pak mají.