Konzervo, my jsme se synem, když byl malý, vyráželi ven hned po snídani, třeba v 8-9h už jsme dávno byli venku, vraceli jsme se na oběd, pak chvíli odpočinek a pak zas venku až do večera - někdy na zahradě, někdy na hřišti, v parku...dopoledne jsme jezdili třeba přes celou Prahu na oblíbené dopravní hřiště, nebo do nějakého parku, nebo někam popojeli vlakem... Doma jsme byli jenom když bylo fakt vyloženě hnusné počasí. Lítat někde venku s dětmi ho nikdy nebralo, i na tom hřišti byl nejradši sám. Teď v pubertě jsem ráda, že bývá celkem často venku, vyrazí s některým z kámošů někam vlakem a tam klidně postávají venku u kolejí třeba 3-4 hodiny, v létě i v zimě, občas popoběhnou o kus dál, nebo když jsou na nádraží, tak lítají po schodech nahoru a dolů podle toho, na kterém nástupišti jim něco zajímavého jede. Nebýt tohohle, tak je zavřený pořád doma. Sice stráví i dost hodin u PC, ale předchází tomu právě tyhle výpravy, které musí podniknout, aby měl nějaký nafocený materiál, který pak na tom PC zpracovává. Jsem spokojená, neposedává a nehulí nikde venku s nějakou pochybnou partou, ale jsou venku, věnují se tomu, co je všechny baví, pokecají a ještě je z toho pěkný výsledek v podobě videí a fotek, o kterých potom na netu pokecá zase s dalšími kámoši...