Janinko, já vůbec netvrdím, že je to jednoduché. Například těm nákupům sladkostí těžko zamezíš nebo jen za cenu téměř teroru a to nemusí být dobré. A vůbec si nemyslím, že je lehké dosáhnout změny nějakého léta zavedeného nevyhovujícího stavu. Já jsem psala o tom, že by rodič neměl podlehnout svému pohodlí (je jednodušší dítě nechat doma, než trvat na tom, že se jde ven a vydržet pak i případné pruzení) nebo snad představě, že dítě trápí tím, že "doma nic není" ve smyslu, že tam nejsou jídla pro dítě v dané situaci nevhodná. Věta "já ho vždycky přemlouvám, ale manžel tvrdí, že je to nucení" je pro mě trochu z jiného vesmíru. Já klidně budu nutit, pokud jsem přesvědčená, že cíl je legitimní. Ale tedy dělám to "odmalička", je mi jasné, že pokud s tím začnu u puberťáka, nejspíš už to nebude mít dobré výsledky.