Náš vztah trvá 20 let, dvě pubertální děti. Přišla jsem manželovi na mimomanželský vztah s vdanou paní. 2 měsíce jsem bojovala, vnucovala se, prosila o informace, co je/bylo špatně a co bude dál. Manžel ani nehnul brvou a vůbec nijak se k ničemu nevyjádřil, dál doma funguje, jakoby se nic nedělo. Pak se mi zčistajasna ozval známý, svobodný s vlastním bytem, bydlí kousek ode mě a já s ním už měsíc a půl cca 2x týdně spím. Samozřejmě je to skvělé, úplně se mi otevřely oči a já zjistila, že s manželem jsem jen ze zvyku. Doma se separujeme, nebavíme, jemu stále pípá mobil, vím, že se vídají, pracují spolu. Nebýt toho kamaráda s výhodami, tak je ze mě zombie. Samozřejmě se chci rozvést, ne kvůli milenci, nemiluji ho a vím, že spolu nikdy nebudeme. Ale úplně jsem zkameněla, nikdy jsem nebyla nevěrná, ani jsem to nikdy neplánovala. Teď se v koupelně převleču do podvazků a jdu za ním, za 2 hodiny přijdu a je mi to úplně jedno, že mám doma "manžela".
Já vlastně ani nevím, proč sem píšu, neptám se, co mám dělat, protože budu pokračovat. Ale odsuzujete mě?