Irmi, to je právě blbé. Vím, jak jsem byla psychicky vyřízená z nejstarší dcery, když jsem nemohla ani popsat to, co se dělo doma. Nezájem, dcera nechce, tak co.
MM je na tom čím dál líp. Možná ho přeloží na rehabilitační oddělení. Nejmladší má naštěstí po tchánovi asi nějaký gen, co má vliv na závislosti, zvládá různé věci řešit rychle a úspěšně (řekne si, že si chce přestat kousat nehty, přestane. S tím jídlem potřebovala pomoc, ale taky se rychle posbírala). Zbytek rodiny máme naopak silné sklony k závislostem a zbavit se škodlivých návyků je pro nás nesmírně obtížné.
Já jsem na tom momentálně hůř fyzicky a časově, protože se to u nás všechno lepší.