upřímně, jsem nikdy nedostala cukroví, o které bych nestála
![~t~](/g/s/20.gif)
když jsem kdykoliv přinesla cukroví do práce, zmizelo během pár chvil, nabídnout si vždycky mohl kdo chtěl, nikomu na stůl jsem nikdy necpala
![~:-D](/g/s/1.gif)
jak se přihodí, že dostanete cukroví nevyžádaně?
jednu dobu (velmi krátkou) jsme cukroví v rámci rodiny vyměňovali (s mamkou, tchýní, babičkou, sestrou), pak se to rychle ustálilo na tom, že peču jen já a dodávám, maminka maximálně upekla ořechy a udělala vosí hnízda... poslední roky peče aspoň i mladší sestra, takže je to o něco jednodušší, ale stejně - tchýně prostě očekává své dvě krabice, stejně tak táta krabici (dostane pak i od sestry) a sestra se těší především na rohlíčky, mazaně tvrdí, že peču nejlepší a že se jí nikdy tak dobré nevedou (prokoukla jsem ji už dávno, ale co by člověk pro ségru neudělal
![~;)](/g/s/2.gif)
)
![~t~](/g/s/20.gif)
na oplátku od sestry dostanu krabičku nepečeného - to miluju zase já a vlastně ho skoro nikdy nedělám, protože ty poslední dny před vánoci už nemám čas si hrát