Rodinová, mám ráda příběhy s dobrým koncem
Já jsem jednou zapomněla peněženku u pokladny v Albertu. Napadlo mne to až druhý den, jestli mi tam někde nevypadla. A bylo to docela z ruky, kde normálně nakupují. Prodavačka mi ji schovala, tak jsem jí pak obratem koupila velkou bonboniéru. V peněžence moc hotovosti nebylo, ale peněženky by mi bylo líto.
Tátovi ukradli peněženku, a pak ji někdo našel pro venčení psa. Tak mu ji nějaký dobrodinec poslal s doklady.
A mamce ukradli peněženku v Polsku na trzích, už je to 30 let.mela tam asi 14 tis, tenkrát dost peněz.Křečovitě k sobě tiskla kabelku v davu, aby ji někdo nemohl rozepnout zip. A mezitím tu kabelku ze strany rozřízli. Naštěstí jsme měli pásy u táty v náprsní kapse.