Jj, tohle mám úplně stejně a taky nevím, proč to tak je. Když se k něčemu dokopu, tak je to pak fajn, ale ten přínos je zkrátka menší než ty mentální náklady, co se vynaloží k tomu se dokopat, takže se pak točím ve spirále do hnusných stavů. V zásadě dělám cokoliv, aby to nenastalo a stále se udržuju v aktivitě a jsem spokojená. Jen ta mateřská mi tam dvakrát blbě zahaprovala a až potřetí jsem věděla, jak se tomu vyhnout. Taky ne ideálně zase z jiných důvodů, ale jako dobrý - přežili jsme ve zdraví.