Tak rodinná paměť pokud jde o svatomartinskou husu sahá někam do první republiky, to před tím už si nikdo za mého źivota moc nepamatoval Jsem selského původu a husy se na statcích prostě chovaly a touhle dobou zabíjely. Manželova babička dávala k dobru historky o pašování hus příbuzným za protektorátu. Husa byla asi to jediné, co u nás doma obstarával v kuchyni otec coby kluk ze statku. Ale za komunistů nebyla moc k sehnání.
Rohlíčky se na podzim pekly, ořechové, ale jestli to šlo přímo s Martinem si nepamatuju, spíš s úrodou Víno je novum, u našich se kupuje, my s manželem to nedržíme. Vlastně ani tu husu, je drahá a zase nás tak nebere,takže dělávám kachnu, kterou máme radši. Ta byla v neděli, teda stehna a neplánovaně, bylo mi blbě a tak jsem si řekla vem to čert, na pečení kašlu a udělám akorát prsa po asiatsku. Jenže někdo si nepopsal balíčky a po rozmrazení místou prsou stehna....