Přidat odpověď
Pro mě jsou Vánoce pořád takovým duchovním svátkem lidské lásky a sounáležitosti, uzavřením roku, rekapitulací a narozením někoho, kdo nám ukazuje, jak to má mezi lidmi být a chodit.
Bydlím ovšem na místě, kde se dají Vánoce prožít duchovně. Obchodům, městům a konzumu se celý prosinec vyhýbám, koupím si jen suroviny na cukroví, vánočku, kapra a salát a krůtu a celý Vánoce se setkávám, pouštím si vánoční písně, rozjímám a jsem s Bohem a lidmi. Do kostela taky nejdu, protože láska a Bůh je všude kolem nás, nejen o Vánocích.
A pokud někdo na Boha a na Ježíška kašle a raději se přežere, jeho věc. Letos budu hodně myslet na lidi, kteří na Boha třeba i myslí, ale přežrat se nemůžou i kdyby chtěli.
Předchozí