Stáňo, OK, je to na tobě, znáš své lidi i možnosti.
za sebe si pamatuju, jak jsem to dělala rovnou ze dvou (tří??) dávek, odpoledne po práci, jak mi moje malinké koláčky nestvůrně kynuly na plechách
a já to zoufale rvala do trouby ještě kolem desáté večer. Jak jsem ráno v práci vysvětlovala, že "mi to tak nakynulo" a úšklebky jedné kolegyně "že to nevadí". A to jsem si fakt myslela, že koláčky dávám v pohodě.