Vlad, někdy na konci prázdnin jsem měla velmi velký úsměv na tváři. Okolo paneláku s večerkou v přízemí se hnaly děti, Ukrajinské vpředu, za nimi české, a za nimi vietnamské - místního prodejce a jeho ženy. Hrály na honěnou. Upřímně mě to potěšilo. To jen asociace k té češtině, co se učí od dětí.
Mmch místní ukrajinské děti odstartovaly v našem bloku takové to chození ven - tak dlouho si hrály venku, až se k nim přidaly další děcka. Supr.