Já chodila od dvou let do jeslí, pak do školky, asi ve čtyřech jsem byla samotinká bez maminky v lázních (Kynžvart) - všude byl nějaký řád a pořádek, pravidla, kolektivy různých roztodivných lidí, ale vůbec nemám pocit, že by mě někde něco nebo někdo nějak traumatizoval. Naši mě prostě hojně vychovávali a socializovali, kolektivy přinášely spoustu lidí a zážitků, nějaká pravidla a řád jsem dodržovala od narození, předložená jídla jsem jedla, v lidi a společenství jsem měla důvěru, takže no problem. Jo taky jsem měla různé nejistoty a strachy, ale kdo je nemá. Učila jsem se prostě vycházet s dětmi i dospělými, adaptovat se na různé situace a prostředí. O tom je život, ne !?
A pamatuju si hodně věcí, ze školky i z lázní, ale vůbec nic špatného. Buď nic špatného nebylo nebo je to o vnímání světa.