Vrtáku, myslím, že jde o vzpomínkový romantismus, jsem dítě ze vsi, je mi 56 let a mohu říct, ano, někdy jsme byli venku. Ne vždy jsme teda lítali, dost jsme se někde povalovali, ve stohu, na trávě, někde jsme seděli a kývali nohama, plivali z lávky , posléze jsme coby kroužek slečen "řešily", rozhodně to nebylo nijak atletické dětství. A jelikož dost často chcalo, jak by řekl pan Kemr a k tomu bylo lezavo, jak by řekla moje babi, 2/3 času v roce jsme trávili pod střechou.