Dooly chápu . Nevím, co by kdyby, ale celkove jsem své dětství hezke nemela a v mnohem ho vnimam jako promarněne. Tolik bych toho bývala chtěla dělat, někam chodit atd.. Byla jsem hodně často sama doma, na vše jsem byla sama, mela jsem mnoho strachů, problémy se spanekem. Skripani zubu se vyřešilo rovnatkama. Ale neberu to ukorne, hodně me to naučilo. S lety jsem si sama nebo pomoci MM poradila. Nikdy jsem žádnou psycho pomoc nevyhledala, ani nevím proč. Ale už je mi dobre.

Jen jsem těžko hledala svoje nastavení k dětem, obětování apod. Stejně jako Evelyn. Byla jsem a jsem proste matička láska. Vypadá to ale, ze se to povedlo a nejsou rozmazlené a nevdecne.

Evelyn. Nejedes někdy do Prahy? I kdyby bez zumby.. máme toho fakt hodně společného