Já si myslím, že latinské citáty byly za socíku dobrým kompromisem, jelikož žádné texty se nemnožily bez patřičného schvalování nebo alespoň dle vnitřní směrnice, co tam může (nemůže) být.
Ani na parte nešlo dát, co si zrovna člověk zamanul.
Nebo je tu snad někdo, kdo byl stužkován s citátem v jazyce imperialistů?
Ale latina je hezká a jak víme i skladník ze šroubárny si může přečíst Vergilia v originále.