Něco (ty obrázky se světovými i českými slohy a styly v malířství, sochažství, architektuře, ...) jsem odvezl na čas k nám do pronajatého kumbálu na střeše (bývalá strojovna výtahu), děti uvažovaly, že by se z toho učily. Jenže to strašně smrdělo zakouřením, máma kouřila 20-40 a někdy i 40+, takže se na to nakonec vykašlaly. (Bylo toho cca 6 banánovek). Tak to šlo nakonec na sběrňák před pár měsíci.
Ostatní (školní práce) - dokud jsem měl srdce, tak jsem to vyrval z desek a vysypal z euroobalů a sypal do plastu a papíru z auta různě po cestě domů. KDyž jsem síly neměl a k tomu smrduté knihy, tak většinou sběrný dvůr. Knihy by se správně měly vyrvat z desek a desky jsou směs a papír do papíru. Ne vždy jsem to rval.
Nábytek nám přebrala, co se jim líbí vzala, něco k nám a něco na sběrňák odstěhovala "Nábytková farma", sociální firma zaměstnávající feťáky v odvykačce v komunitě u Prahy. Mají moc pěkný bazar s nábytkem. Jsou to ale hodně poctiví kluci, vrátili nám zlatý prstýnek, co našli. Sami se navzájem hlídaj. (Na druhou stranu, málem vyhodili na sběrňák jeden obraz, ale to prostě je třeba si to hlídat, nemusí každý pochopit, že to má cenu, když to bylo ve sklepě.
)