Přidat odpověď
libiku, v dávném pravěku jsem chvilku pracovala na ČKPT (dneska je to Adipoint v rámci Národní linky pro odvykání). A ačkoli já byla víc v preventivních programech pro děti, tak i tak jsme všichni museli absolvovvat vždycky všechny věci, které ČKPT dělala, a tak jsem drbla i o odvykací oblast. A tehdy mi to teda zevnitř a z druhé strany přišlo velmi otevřené, chápající, bez jakéhokoli vyvolávání pocitů viny v kuřácích, prostě nastavené lidsky správně. Nemůžu říct, jak to vypadá dneska, ale tak, jak to vypadalo tehdy, bych je z fleku doporučila, včetně právě té nonstop linky, kam se dalo volat při cravingu o akutní pomoc.
Jinak tedy samotná schopnost přestat hodně souvisí s tím, jak dalece je změněný biologický podklad, tj. nakolik se danému člověku v mozku zmnožily nikotinové acetylcholinové receptory, takže to, že někdo zvládl přestat jak nic, je často jen klika, protože míra zmnožení receptorů je odlišná u různých kuřáků a může to být prostě klikař. Ten, kdo je má zmnožené hodně, bez podpůrné terapie prakticky přestat nedokáže, a není to žádná "chyba slabé vůle" nebo cokoli podobného. Je to prostě nemoc s interindividuálními rozdíly závažnosti a tak je potřeba k závislosti na nikotinu přistupovat.
Takže snad se na ČKPT moc nepokazili, nebo se doufám přímo zlepšili :) A mohli by Ti pomoct.
Předchozí