“Evelyn, určitě záleží na tom, jak je interiér koncipovaný, kolik je tam věcí, kolik místa na ně atd., záleží na individuálním organizačním talentu a vkusu. To souhlasím.
Ale když někomu vadí každý hrnek na stole, každá hračka na podlaze, cokoliv kdekoliv, tak to opravdu stojí neutuchající úsilí pořád všechno odnášet, přenášet, zandavat, urovnávat leštit ... To už pro mě uvolněné žití není. A někdo to tak opravdu má.”

S tím souhlasim. Tohle nemám. U nás je to utulny, zabydleny, každý to říká, ptž k nám chodí hodně lidi, spaly u nás mraky děti, děti jezdily na in-line v obýváku, stavěly stany, měly obří krabice od pračky udělané jako domečky, v nich záclony, hračky a plysaky.. a to x dni, týdnů. Ale večer se kolem uklidilo, hračky šly spát. Nebo měly stále svuk stolek s modelingu asi 4 roky v obytnem prostoru, přestože měly svoje pokoje v patře a v přízemí i hernu. Ale chtěly být s námi a my s nimi. Je to o systému a prostoru.