Ve mně se perou moje babicky. Jedna v městském bytě (jsem 5.generace v našem městě) se 4 dětmi, strašně čistotná a pořádná, šla spát klidně v 1, dokud neměla vzorně uklizeno, nelehla by si, kdyby měla jeden špinavý hrnek ve dřezu a vstávala v půl pátý do práce. Ale podle mě žila jen povinnostmi.

Babička ve vesnickém velkém baráku s velkou zahradou a zvirectvem byla pracovitá, jezdila ještě i do města pracovat na směny na dráze, ale chaoticka, pořádek jako ta městská, doma neměla nikdy. Zato hodně cestovala, učila se jazyky, jezdila na vylety.

A já se v tom plácám , chvíli vyhraje jedna a chvíli druhá.

Mám uklidovou maniodepresivitunepořádek vidím, až když si řeknu, že jdu uklízet, MM projde z obýváku do koupelny a mimochodem sebere cestou špinavé hrnky a rovnou je oplachne, já ten dar nemám.