V půlce domu ano, v půlce ne. Před pěti lety jsme rekonstruovali a de facto zvedli barák o patro - zobytnili jsme velké půdy. Nahoře provozuji dětskou skupinu (hrací prostor, ložnice, sociálka, kuchyně, která slouží jako výdejna jídla, dětské sociálky, dospělé sociálky. Pak je tam ještě sklad, pokoj s vlastní sociálkou a pak něco mezi pracovnou a hostinským pokojem. Schody dolů, šatna, sólo vstup. Tady to klape bez problémů, po táborech nechám uklidit pořádně úklidovkou (protože v neškolkových pokojích spí přes léto vedoucí) a je to pohoda. Dole máme dva psy, čtyři kočky, vstup jen ze zahrady a tenhle prostor vysvobozuju z letitého chaosu dost pomalu. Dokud byly doma děti (3-5 kousků), pak děti s partnery, spousta všelijakých aktivit a věčný chaos. Čím jsem starší, tím mi dělá větší problém si v binci odpočinout, takže aktuálně udržuju v pořádku obytnou část kuchyň-obývák, protože tam buď odpočívám nebo na to koukám z pracovny. Konečně jsem po letech zdolala verandu, sklad a sociálky s výjimkou jednoho neobloženého sprcháče. Pořád jsme přes týden plus minus sami, o víkendu je nás tu 2-13. Aktuálně potřebuju po covidu dotáhnout pracovnu - papíry klientů jsou jakž takž, ale nemám archivace, takže je tady toho moc a moje papíry jsou mírně řečeno v chaosu. No a šatna a ložnice by potřebovaly tak dva dny ale já je furt nějak nemůžu najít. V době přestavby dostala strašně na zadek zahrada, loni ji dorazily prasata. Letos vypadá mnohem líp, ale záhony a skleník jsou v děsném stavu, zase mi přes léto utekly. Ale dotahujeme to pomaličku, do pětapadesátky (to je za dva roky) chci mít všechno jen k odpočinku a běžné údržbě. Vymlouvám se na to, že mám hodně práce a že prostory - 400 m2 barák a 3 tisíce zahrada jsou moc, ale spíš jsem líná. A tady na vesnici je problém sehnat někoho na pravidelný úklid a pomoc na zahradě, i když bych chtěla.