"Samé jedničky jsem měla jen na prvním stupni, když nebylo nutné se doma učit."
Přesně tak já.
V páté třídě (to byl za nás už druhý stupeň) jsem měla první dvojku a pak už vždycky nějaké. Na gymnáziu i trojky (a jedniček už minimum).
Zpětně to považuji za značný úspěch, protože jsem se doma vůbec neučila nebo jen velmi vzácně, ty známky jsem měla za to, co jsem pochytala ve škole. A ve škole jsem dost často zasněně hleděla z okna, měli jsme z budovy gymnázia malebný výhled