no my si obvykle vůbec rádi představujeme historii jaksi "bezbarvou" (snad s výjimkou francouzského dvora, tam nás "poučila" angelika
)
když jsem viděla ve stockholmu loď vasa, byla jsem unešená, jak je ohromující a krásná, až do té doby, než jsem viděla repliku lodi, jak vypadala při spuštění na vodu - to ohromující množství barev, to byl kýč a hrůza oproti krásnému a jednoduchému vzezření vraku
a podobně to bylo letos, když jsem viděla původní kazetový strop jednoho zámku, opět replika v barvě - hrůza, kýč, děs, ovšem dochovaný v základní podobě (už) bez barev - nádhera