S otcem jednoznačně, rodiče se rozvedli, když mi bylo 10, máti nás se sestrou od něj tvrdě odstavila. Cestu k sobě jsme si našli až když jsem měla první dítě, dnes jsme si blízcí. S matčiným dalším manželem taky, brali se, když mi bylo 15, to jsem byla tak nějak ve střehu, navíc je jen o dost málo starší než já. Dnes ho mám moc ráda, navíc jsem mu vděčná, že se o máti stará. S máti vycházím líp protože se téměř nestýkáme - teda asi to nebylo špatný, když jsem byla úplně malá, paradoxně nejhorší vztahy jsme asi měly když jsem čerstvě odešla z domu. Asi jsem měla nakročeno k něčemu podobnému jako Valkýra, ale měla jsem to štěstí, že jsem se mohla opřít o chlapa, nikdy jsem jí za nic nemusela být vděčná a prostě jsem se odstřihla. Snažila jsem se nějak navázat vztahy s vnoučaty, to moc neklaplo a dnes se vidíme tak 5-10x do roka - bydlíme ani ne 20 km od sebe, normálně pokud jednou za týden až dva nezavolá, volám já, pomůžu pověsit záclony a sehnat instalatéra. Aktuálně úplný utrum protože jsem jí nedovolila udělat kravinu, která by ohrozila další lidi. Takže jsem v kontaktu s jejím manželem, abych věděla, že nic nepotřebují. Obávám se, že z téhle strany bude ještě veselo.