Evelyn,
zase je hezké, pokud se o vnouče zajímal, i když nechtěl být nazýván děda. Jedna moje teta to tak taky měla. Dlouho jí trvalo, než se smířila s označením "babička",ale babička to byla příkladná.
Moji synové mají dědu, o jehož existenci ani nevědí. Nemá o ně zájem. Viděl nejstaršího jednou z dálky coby mimino a stačilo mu to, nic nenadělám.
Jdu cestou, že jim o něm ani neříkám. Nevidím smysl v tom trápit je tím, že někde mají dědu, kterej je nikdy nechtěl ani vidět.