Vrrtaku, úkol, který rodič udělal za dítě, zcela ztrácí smysl. Samozřejmě pokud by šlo o něco extra dlouhého a reálně přehnaného, to bych chápala. Úkol, který rodič dělal S dítětem, protože dítě něco nepobralo, je pozitivní. Nebo - dítě opravdu nevědělo co s tím, i to je informace - probrat to znovu. Známkování úkolu - to je hloupost. Leda by to byl úkol dobrovolný (kdo to zvládne, má malou jedničku, ostatní nic). Celkově bych řekla, že 1 cvičení z mat nebo 2-3 jednotlivé příklady u těžší látky by nemělo být nic proti ničemu.
Řeknu to ještě takto - mám celkem dlouhou zkušenost s doučováním dětí. I ty děti, které měly přípravu na PZK (adepti na gymnázia), občas vykazovaly zajímavý jev. Při společné práci jim to šlo to moc hezky - on je člověk občas lehce navedl. Jenže když se měly s podobným příkladem poprat samy, byla to jiná pohádka. Obvykle jsem to vídala tam, kde externí doučko bylo vnímáno jako jediný a plně postačující nástroj. Zkušenost se samostaným řešením byla minimální a to bylo hodně znát. Přitom reálně to byly lehké úlohy. Takže, Vrrtaku, někdy chce učitel dětem pomocí úkolu pomoci, bylo by fajn si to přiznat.